Říjen 2007


Bublifuk

28. října 2007 v 12:46 | giruska |  Návody
Abychom měli všechno po hromadě tak článek na výrobu bublifuku dávám i do této rubriky
klikni sem a jsi tam tady je výroba bublifuku
klikni tady jsou tipy a návody na výrobu bublinek

Tipy a další návod

27. října 2007 v 16:01 | bf (bubble feliska) |  Bubbles a bubliny
Mu.......... opět další ne-origin článek, ale..... prostě....je dobrý to mít na jednom místě, ne?

Příprava roztoku

Vše začíná už přípravou mýdlového roztoku. Obyčejné toaletní mýdlo není nejvhodnější. Mnohem lepší je mýdlo na praní nebo bezpříměsové mýdlo z rostlinného oleje. Rozkrájené nebo nastrouhané mýdlo se nechá rozpustit ve studené vodě (nejraději destilované, převařené nebo dešťové), až vznikne hustý roztok. Ten se přecedí přes plátno. Doporučuje se přidat pak ještě něco čistého glycerínu (asi třetinu objemu roztoku). Po promíchání se hustá kapalina nechá asi čtrnáct dní ustát za pokojové teploty, dokud se na jeho povrchu nevytvoří bílá vrstva. Tu je třeba odstranit. Po dalším přefiltrování (přecezení) je pak roztok velmi trvanlivý a bubliny, které se z něj vyfouknou, mají životnost desítek minut, možná i hodiny. To je o hodně víc, než se vám asi kdy podařilo; není to ale důvodem k alarmování redakce Guinessovy knihy rekordů - v laboratorních podmínkách mohou mýdlové bubliny vydržet měsíce, ba i několik roků.

Existuje celá řada jiných receptů, uvedený patří k těm dostupnějším. Jiným je například směs ze 100 hmotnostních dílů vody, 45 dílů cukru a 1,5 dílu mýdla.


Jak se bubliny vyfukují?

K tomu je mnoho metod a počet možných pokusů je takřka neomezený.

  • Do hotového roztoku namočíte brčko ze slámy nebo z plastické hmoty, nejlépe s několikrát rozštěpeným koncem a předem na tomto konci namydlené. Když do brčka fouknete, měla by se vytvořit bublina o průměru kolem 10 cm. Prst namočený v roztoku lze do dobré bubliny vsunout, aniž by praskla. Pokud při této zkoušce odolnosti bublina neobstojí, je třeba roztok obohatit mýdlem.
Velké mýdlové bubliny se dají tvořit i za pomoci kuchyňské nálevky neboli trychtýře. Její širší stranu ponoříme do roztoku a pak položíme na nějakou rovnou plochu. Zúžený konec nálevky ucpeme prstem a pomalu zdvíháme. Jestliže pod nálevku položíte malou květinu nebo podobně, je dotyčný předmět efektně uzavřen do bubliny. Nebo můžete velkou bublinu propíchnout brčkem, které jste předtím hluboko ponořili do mýdlového roztoku, a vyfouknout menší bublinu uvnitř větší. Tento postup se dá dokonce několikrát opakovat. Pokud jste do bubliny umístili třeba vázičku a předem na ní nechali kapičku roztoku, můžete po uzavření do průhledné kopule vyfouknout vsunutým brčkem malou bublinku na vázičce. Udělejte si nyní z drátu dva stejné prstence. Při troše trpělivosti se podaří na jednom z nich vyfouknout bublinu a zachytit ji i druhým prstencem, který jste předtím trochu navlhčili. Bublina se potom dá protáhnout do téměř válcovitého tvaru. Všimněte si, jak se při změně tloušťky stěny v různých místech bubliny mění její barva (podmínkou je dobré osvětlení). Něco podobného lze provádět i pomocí obdélníkového drátěného rámečku, jehož jedna strana je posuvná. Zkuste si, o kolik se vám podaří blánu roztáhnout - tedy zmenšit její tloušťku, která je menší než vlnová délka světla. Důležité je rámeček před pokusem v zájmu dobré přilnavosti předem namydlit. A co když přenesete bublinu do jiné místnosti? Třeba teplejší. Samozřejmě se zvětší - teplý vzduch má větší objem. Není to ale příliš vidět; aby se objem změnil o desetinu, musela by teplota stoupnout asi o třicet stupňů. I mnohem menší teplotní změna však může stačit, aby bublina praskla. Kdybychom se tedy chtěli pokusit o rekord v trvanlivosti bubliny, museli bychom dávat pozor na teplotu; ale také na prach, pohyb vzduchu a jeho vlhkost. Ovšem půvab mýdlových bublin tkví někde úplně jinde.

Inverzní bubliny

A nyní ještě jedna zajímavost: Je to neuvěřitelné, ale celý princip lze úplně "postavit na hlavu". Tradiční mýdlová bublina sestává z mýdlové blány obklopující prostor se vzduchem. Zkuste ale jednou kapat z výšky několika málo milimetrů mýdlový roztok do - nejlépe skleněné, průhledné - nádoby s vodou. Kapičky zůstanou na hladině. Když ale kapání zrychlíte, stane se najednou, že jedna z kapek se do vody vnoří a zůstane plovat, obalena tenoučkou vrstvou vzduchu. Získali jste inverzní mýdlovou bublinu.


Výroba bublifuku

27. října 2007 v 15:51 | bf (bubble feliska) |  Bubbles a bubliny
Mu....pravda, že je to okopčenej návod, ale vlastní zkušenosti zatím nemám.... Jinak je to z: téhle stránky ..... Ke sou fakt borci - podívejte se do galerie....

Návod na výrobu bublifuku.

Nejlevnější a nejjednodušší návod na výrobu směsi pro foukání bublin. destilovaná voda.............10 dílů Jar.......................................3 díly glycerin...............................1 díl voda: Musí být destilovaná případně hodně měkká. Klasickou vodu z vodovodního kohoutku vůbec při přípravě směsi nepoužívejte jinak je téměř jisté že bubliny nebudou dělat to co si představujete! Jar: Nejlepší je použít některý z řady pínie,citrus nebo jahoda.Různé koncentráty (Jar Extra a podobné) zdaleka nevykazují tak dobrý výsledek.Zrovna tak zelené jablko není zrovna vhodné. Jar je možno nahradit i některými druhy tekutých mýdel, případně koupelových pěn.Nicméně Jar je asi to nejlepší co se u nás dá koupit. Glycerin: Prodává se v lékárnách s označením Glycerol 85%. Příprava směsi: Míchejte při pokojové teplotě v nádobě s uzavíratelným víkem.Pro lepší splynutí směsi se mohou složky zahřát na teplotu okolo 80stupňů.Směs je nutno míchat 24hodin před použitím !!! Nechte směs v uzavřené nádobě .Pokud ji neuzavřete ,odpařováním a prachem se směs znehodnotí.

Bubble gang!

27. října 2007 v 15:46 | af (anonymni feliska) |  Bubbles a bubliny
Nejspíš jste si všichni, ve svých dětských letech hráli s bublifukem... Budiž, nedá se říct že bych v dětských letech už nebyla, ale nejsem přinejmenším v tom věku, kdy si děti běžně s bublifuky hrají (vím že by se tahle věta nejspíš nelíbila p. uč. Balkové nu ale co dělat....). Proto jsem se právě teď rozhodla vytvořit gang, který by bojoval za bublifuky... pubescenty, adolesceny a bublifuky.
Kdo se budete chtít přihlásit, do komentářů mi napište jméno, váš věk, osobní vztah k bublinám, vaše dosavadní zkušenosti s bublifuky a velmi zhruba oblast kde bydlíte (když píšu zhruba, vážně nemyslím: Někde na západním rameni naší Galaxie, která už dávno vyšla z módy...:). Toť asi vše....kdyby jste někdo měli nepopsatelnou touhu napsat křestní jméno vaší prababičky, prosím ovládněte svou touhu a napište ji do nějakého článku, kam se bude více hodit (třeba rubrika Pomoz mě, pomůžu já tobě).
Když už jste teda v naše gangu, nejpíš by jste chtěli vědět co vám to přinese.... Především, najdete tlupu stejným magorů jako jste vy. Další nepopiratelná výhoda je ta, že pokud máte na compu spoustu fotek s bublinkama a nemáte je kam dát a blog se vám kvůli tomu zakládat nechce, můžete je poslat mně a já je ráda (i s vašim jménem) zveřejním... A ještě něco (to mě zrovna napadlo...) pokud by jste byli z Vyškovska (nebo blízko) mohli by jsme udělat bubble gang! sraz...... jooo....... na Silvestra....to je dobrý nápad....ne?



Zvířátka jako živá

25. října 2007 v 19:53 | giruska |  Obrázky a vše co k tomu patří
Tyhle obrázky pochátí z blogu, kde najdete snad o zvířatech všechno

Menší anketka

13. října 2007 v 17:33 | feliska |  Ankety
Mno........ jsem hrozně ráda když k nám na blog občas někdo zavítá a zanechá za sebou nepatrnou elektronickou stopu..... Tak se ptám širší veřejnosti, Proč nepíšu komentáře...

Woodstock

11. října 2007 v 13:26 | feliska |  O hippies
Festival je považován za vyvrcholení éry hippies. Podle odhadů tehdy na slavnou louku ve státě New York přijelo až půl miliónu lidí, z toho většina neplatila vstupné. Davy květinových dětí totiž strhly ploty a postavily si tam stanové město obřích rozměrů.
Život v něm zachytily filmové kamery, a vznikl tak známý dokument Woodstock "3 Days of Peace & Music". Na filmu spolupracovali Michael Wadleigh, Martin Scorsese či Thelma Schoonmaker. Woodstock byl oceněn Oskarem v kategorii dokumentárních filmů. Jeho "Director's Cut" obsahuje neuvěřitelných 225 minut hudby a rozhovorů s účastníky festivalu.
Televize History Channel a americká Rock´n´rollová síň slávy iniciovaly loni projekt Muzea Woodstock. Nabízí videoprojekce, interview, artefakty z 60. let a samozřejmě hudbu. Zážitky ze 60. let tam ze záznamu vyprávějí tehdejší promotéři, návštěvníci koncertu i muzikanti.

Pro pražáky:))

5. října 2007 v 21:32 | feliska |  Zbytky a zbytíčky
Tohle mi posílal jeden kamarád z Berouna..... No to už si na nás moraváky dovolujou moc....:)