Tak zas po delší době

27. července 2007 v 21:55 | feliska |  Úvahy
Konečně sem se dostala na delší chvilku na počítač........ A rozhodla sem se vytvořit úvahu o táboře a seznamování........... Bude to jenom krátký článek (pokud se nerozepíšu..).
Na prvním táboře, respektive soustředění jsem byla v šesté třídě.... s většinou lidí sem si nerozumněla, denně jsme plavali dvě a půl hodiny v absolutně špinavé a ledové vodě a čtyřikrát denně rozcvičky.....Co jinýho by člověk chtěl čekat od plaveckého soustředění...... Rok na to jsem se přes spolužačky dozvěděla o táboru H (plus) H...... Jela jsem tam s kamarádkou a přijela se slzami v očích.... Byla to zábavní bomba...z pohledu dvanáctiletého (kurňa jak se ten člověk za dva roky změní...) děvčete největší životní zážitek... Z pohledu děvčete o dva roky starší komerční a tupě předvídatelný tábor......(ale byla tam sranda..:D). Další rok jsem nikam nejela - se školou sme byli na horách a ve Francii. Během tohohle školního roku jsem ale začla mít absťák po seznamování a nových lidech a tak jsem hledala, hledala a hledala....... A našla..... Dramaticky zaměřený tábor Divadelní legenda organizace STAN (Special Team for Adventure in Nature)... Pro kouzlo jsem se rozhodla jet sama - jet někam kde to neznám, kde nikoho neznám..... Někdo to tak dělá celej život ale já sem se bála.....já sem se bála neuvěřitelně (to možná přeháním...) moc... No ale prostě sem si řekla že pokud tam budou dobří lidi tak je to supr a pokud ne tak těch devět dní nějak přežiju... a bylo to absolutně úúúúžasný... Měli sme nádhernýho a úžasnýho vedoucího, na pokoji jsem byla s naprosto skvělýma holčinama (Praha, Říčany, Ostrava), kluky perfektní (no pravda pět kluků na dvacet čtyři holek, z nichž nejstaršímu bylo 14...ale budiš), instruktory napůl ještě puberťáky (což nám vyhovovalo) a děcka z ostatních táborů nad náma jenom kroutili hlavama (což mě jako přirozenému exibionistovi nevadilo...: )) Oproti mým obavám bylo všechno absolutně v pohodě.... a několik důležitých poznatků: Ne všchny na pohled princezny jsou princezny i uvnitř, ne všichni maníci z army táborů jsou zelený gumy...., přátelství je krásná věc dokud se do něho nezačnou zaplítat kluci, láska a mír funguje na všechny, seznamovat se s klukama není zdaleka takovej problém jak vypadá, ne všichni pražáci mají pražskej přízvuk (naštěstí...:) a skvělá písnička nemusí být oblíbená....... Ty jo, už je z toho docela dlouhej článek....... A ještě rada na závěr (to zní jak Halina Pavlovská...). Pokud váháte jestli do toho jít, tak do toho jděte....... Já jsem známej sralbota ale tenhle tábor mi potvrdil jednu věc, už jsem ju dřív tušila ale teď ju mám tak jistou jako že je na berušce tečka.... Štěstí přeje odvážným a pokud se budete bát tak se nikam nedostanete... Když jsme měli lízt na patnáct metrů vysokou lezeckou stěnu na které sem nikdy v životě nebyla tak sem se bála jak sviňa, ale zatla jsem zuby a vydržela to a bylo to naprosto skvělý a nepřekonatelný.... Jak říká Sára Saudková : "Raději budu litovat toho co jsem udělala než toho co jsem neudělala." Neříkám že jdu do všeho, ale litovat toho že jsem se kvůli strachu neodvážila přece nestojí za tu chvilku strachu ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr Petr | 10. srpna 2007 v 13:43 | Reagovat

No vidis :) a to ses bala...

2 gira gira | Web | 21. srpna 2007 v 16:04 | Reagovat

jistě jistě

3 belca belca | E-mail | 13. února 2008 v 21:52 | Reagovat

ahojky,nemohla bys mi pls dat kontakt na takovej tabor...treba e-mail nebo tak ....diky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama